Březen 2013

Clean me - yaoi

25. března 2013 v 11:49 | Hikari - san |  Jednorázovky
Och och, taky mě dostihly odporný nachlazení na konci zimy... tudíž jsem dnes doma a konečně jsem dokončila slibované yaoi :) Je to trochu delší, než obvykle, doufám, že se vám to bude líbit :)


Název: Clean me
Anime: žádné
Pár: Alexander/Demien
Žánr: yaoi, romantika
Várování: yaoi
Věková hranice: 18+


Beeep -_-''

20. března 2013 v 15:06 | Hikari - san |  Diary
Já už prostě nevím, co bych do toho nadpisu věčně psala :D Hlavní věc, kterou vám chci sdělit je, že moje neaktivita je zapříčiněná tím, že píšu (konečně!) to slibované yaoi !! :) Ale dává mi to dost zabrat, takže na nic jinýho už mi energie nezbývá :D Aspoň že teď nekoukám na žádnej seriál, to bych se na to vykašlala asi úplně :D Jakpak se jinak máte? :)

Dáreček od Ryuu :-*

12. března 2013 v 9:56 | Hikari - san |  Diary
I dnes přidávám obrázek (ne, tohle už je obraz!), akorát mnohem profesionálnější, než ten včerejší :D Když jsem u Ryuu na blogu viděla její nádherný kresby, některé i s věnováním, chtěla jsem taky :) a tak mi Ryuu nakreslila tohohle nádhernýho krvavýho sexoše *_____* Děkuju, je parádní! :)*
Název obrázku je ''Excuse me'' a vážně sedí :)



Miláček Grell *-*

11. března 2013 v 12:43 | Hikari - san |  Art
Po delší době jsem zase sedla ke kreslení a jelikož jsem Kuroshitsuji asi opravdu posedlá, musela jsem zase nakreslit něco z něj :D A můj oblíbenec Grell to vyhrál :)
Bohužel lépe obrázky zatím upravovat neumím, ale kdybych je zvěřejnila jen vyfocené, nic na nich neuvidíte. Jinak stínování jsem celé dělala ručně, PS už jsem kresbu jen ztmavila a vytáhla čáry, aby to šlo vidět :)


Dávno po smrti 2/VIII.

6. března 2013 v 17:56 | Hikari - san |  Dávno po smrti 2.
Je to dnes hodně kraťoučký, ale nechtěla jsem, abyste museli dlouho čekat :)


Šokovaně jsem se rozhlížela po pokoji. To, co jsem viděla mě k smrti děsilo. Spousta menších předmětů, jako třeba budík, knihy, cd přehrávač nebo stolní lampička se najednou vznášeli asi půl metru nad povrchem, na kterém předtím ležely nebo stály.

,,Pane bože…'' zamumlala jsem a přikryla si rukou ústa. Aaron mě stále svíral v náručí se rty přitisknutými na mou šíji.

,,Aarone… podívej…!'' Odstrčila jsem ho od sebe a on stihl vzhlédnout přesně o vteřinu dřív, než všechny věci s bouchnutím dopadli zpátky na zem.

,,Do hajzlu!'' zašeptal a prsty si vjel do vlasů. ,,Co to kurva bylo?''

,,Já nevím,'' pomalu jsem vrtěla hlavou. ,,Ty věci levitovali…'' Oba jsme zírali do pokoje a stále nemohli uvěřit tomu, co jsme viděli. Jako první jsem se vzpamatovala já. ,,Musím jít!'' Ze země jsem začala sbírat oblečení a házet je na sebe.

,,Ne, počkej, odvezu tě.'' Aaron se také začal oblékat.

,,To je dobrý.'' Ze stolu jsem sebrala kabelku, kterou jsem tam předtím odložila a rázovala ke dveřím. Těsně u nich mě Aaron stačil chytit za paži a prudce si mě k sobě otočit.

,,To není dobrý. Je půl desátý.'' Rezignovaně jsem vydechla.

,,Dobře,'' kývla jsem a počkala, než Aaron v pokoji najde klíčky od auta.

Nasedli jsme a chvíli jen tak mlčky seděli obklopeni tíživým tichem, Aaron ruce položené na volantu, já v klíně.

,,Co se to děje?'' zeptal se po chvíli jakoby sám pro sebe.

,,Já nevím… Myslela jsem, že už to zkončilo…'' zašeptala jsem. Pak Aaron konečně nastartoval a vyjeli jsme.


,,Hayley? Myslel jsem, že budeš pryč přes noc…?'' Ozval se táta z kuchyně, když jsem kolem probíhala po schodech do svého pokoje. ,,Ne tati, rozmyslela jsem si to,'' houkla jsem přes rameno. Pak jsem se konečně dostala do pokoje, hodila sebou na postel a dala se do usedavého pláče. Myslela jsem si, že jsem konečně svůj život rozjela po normálních kolejích. Aaronovo čtení myšlenek sice taky bylo občas děsivé, ale dalo se na to zvyknout. Ale teď? On způsobil levitování těch věcí. Nevím jak, ale byl to on. Když dokáže, aby věci létali, co všechno ještě od něj můžu čekat?

Byla jsem nervově úplně vyčerpaná. Usnula jsem v oblečení, ve kterém jsem do postele vpadla a zdálo se mi o podivném muži, hledícím na mě bledou tváří s jedním koutkem zvednutým do úsměvu.