Dávno po smrti 2/I.

10. prosince 2012 v 15:08 | Hikari - san |  Dávno po smrti 2.





,,Vážně myslím, že by ti prospělo někam zase vyrazit.''

,,Vážně si o mě nemusíš dělat starosti. Vím, že si je děláš.'' Usmála jsem se na Liz. Její přesvědčovací schopnosti na mě byly krátké. Povzdechla si.

,,Co teda budeš celé odpoledne dělat?''

,,Nevím… Asi půjdu do posilovny, zaboxovat si nebo tak… Nějak mě to teď chytlo.'' Byla to pravda. Od té události jsem občas měla pocit, že exploduju. Cítila jsem strašné množství nahromaděné energie. Nepomohlo na to většinou nic jiného než boxovací pytel.

,,Jsi tam teď pořád. Poslyš, já vím, že to co se stalo… Nepomohla by ti větší fyzická síla. Měli zbraně…''

Od napadení naší školy uběhl necelý rok. Budova byla zrekonstruovaná, oběti oplakané, středoškolský život běžel dál. Na hřbitov za Andrem jsem chodila jednou za měsíc vypovídat se a vyměnit květiny. Během toho roku jsme se nějak víc dali dohromady s Aaronem. Přesto, že ho Andreho ''smrt'' nebo spíš odchod zasáhl, přece jen měl teď volnou cestu ke mně. Na nikoho jiného, než na něj, jsem však většinou neměla náladu. Všechno bylo od té doby… jiné. A teď se mě Liz snažila přesvědčit, abych si s ní a se spolužáky vyrazila.

,,Já vím, nedělám to kvůli tomu. Prostě se mi dnes jen nechce.'' Liz poraženě pokrčila rameny a vydala se do třídy. Já se vrátila k učebnicím ve skřínce.

,,Já si ale taky myslím, že bys měla někam jít.'' Nemusela jsem se otáčet, abych poznala, kdo mi přišel udělovat rady do života.

,,Vím, že nechceš rady do života…'' Podívala jsem se na něj. Aaron byl krásný, jako vždy. Na sobě měl rudou, saténovou košili a tmavé kalhoty. Vlasy v sexy rozcuchu a smaragdové zářivé oči. Ty ale nebyly vždycky takové. Když pohledem vyvrátil zem, jeho oči pak byly ještě týden zarudlé, bez lesku.

Na tváři mu pohrával úsměv. Sklonil se ke mně a na uvítanou mě políbil.

,,Takže jdeš dneska zase mlátit do pytle mezi upocený chlápky?''

,,Nejsou tam jen chlapi. Chodí tam i ženy.'' Snažila jsem se obhájit své rozhodnutí, které ale ani Liz ani Aaron prostě nemohli pochopit.

,,Jo, ale přes ty svaly ani nepoznáš, jestli to ženská vůbec je,'' zasmál se, jakmile však viděl můj výraz, rychle přestal.

,,Nechtěla bys pak třeba přijít ke mně?'' To byla další věc, kterou Aaron stále zkoušel. Věděla jsem, že jestli ho budu stále odmítat, brzo přijdu i o něj. Ale nemohla jsem si pomoct.

,,Dnes ne. Promiň, mám pak ještě hodně učení…'' Moje typická výmluva. Podívala jsem se na něj, jak zklamaně vydechl. Po chvilce ale znovu nahodil svůj dech beroucí úsměv, políbil mě na čelo a rozešli jsme se do tříd.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Diza Elstron Hitsunaki Diza Elstron Hitsunaki | Web | 10. prosince 2012 v 15:32 | Reagovat

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO *-* Na tuhle chvíli jsem čekala!!!*-* HOnem další díl honem honem honem!!!*-*

2 Ryuu L ^_^ Ryuu L ^_^ | Web | 11. prosince 2012 v 14:18 | Reagovat

jeeeeeeej *0* ja somtaká rada, že vidím dalšie pokračovanie!:)...
už sa neviem dočkať dalšej časti *_*

3 Reita Reita | Web | 11. prosince 2012 v 15:26 | Reagovat

Ahoj objednala si si umna obrazok na prianie je hotoví a najdeš ho tu :Dhttp://reita.blog.cz/1212/obrazok-na-prianie-pre-hikari-san

4 TJB TJB | E-mail | Web | 11. prosince 2012 v 21:45 | Reagovat

Pokračování a jak jinak než naprosto boží... ^_^
Očekávám v bližších dnech další díl...=D

5 Akane Akane | Web | 12. prosince 2012 v 15:55 | Reagovat

Boží!Honem piš dál!Prosím!Nebo to nevydržím.:D

6 Kesie-chan Kesie-chan | 22. prosince 2012 v 22:58 | Reagovat

POKRÁÁÁČKOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!! Halelujah! *vybouchla a rostříkla se po pokoji nadšením* xDDDDDDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama