Dávno po smrti XXVI.

7. listopadu 2012 v 16:48 | Hikari - san |  Dávno po smrti
Omluvám se, že vůbec nepíšu Přežít, ale chci nejdřív dodělat tohle. Nevím, proč to sem píšu, asi mám sama výčitky svědomí, že na tu povídku kašlu :D
Prosím Elfele, nezabij mě za popsání toho boje :D Je to moje premiéra a asi vím, co mi na to řekneš :D






Ze země se vydralo odporné monstrum. Jako by to byla jen kostra obalená kousky kůže, hnusné slizké končetiny tomu trčely z těla. Pohybovalo se to jako velký pavouk a mířilo to přímo na mě. Andre s Aaronem zareagovali jako jeden. Oba vystřelili ze svého místa a vrhli se tomu stvoření po hlavě. Rychlím trhnutím hlavu oddělili od těla a monstrum se roztříštilo o zem. Zvedl se mi žaludek. Z místa, kde předtím hlava navazovala na tělo stříkala červeno černá tekutina. Z díry v zemi začali vylízat další. Teď už jsem neváhala, když se ke mně jeden z nich blížil, rozmáchla jsem se mečem a hned napoprvé se mi podařilo rozdělit ho na dvě poloviny. Ze školy se začal ozývat křik.

,,Hayley! Běž do školy! Je jich moc…!'' Aaron se zbavoval další nestvůry, na obličeji už měl krvavé šrámy. Rychle jsem utíkala k hlavnímu vchodu. Přímo před ním se z puklé země dostávali další slizcí tvorové. V místě obličeje jsem si všimla jen hnusných rozšklebených úst. Lidé, kteří předtím postávali před školou z křikem utíkali dovnitř. Znovu jsem několikrát sekla mečem kolem sebe, přidala jsem k tomu pár výkopů, v pudu sebezáchovy to šlo samo. Bylo jich ale opravdu moc, pár jsem jich sice zlikvidovala, další se ale objevovali. Vyběhla jsem po schodech nahoru ke vchodu do školy. Jeden z nich se plazil za mnou. Nebyl to pomalý pohyb, připomínalo to pavoučí cupitání. Jen těsně jsem za sebou stihla přibouchnout hlavní dveře a skřípnout do nich i další hlavu. Plesové šaty jsem už měla natržené a tak jsem je jedním škubnutím zkrátila úplně, aby mi tak umožnily lepší pohyb. Netušila jsem, jestli jsou ti dva venku ještě naživu. Lidé kolem ječeli a utíkali směrem k tělocvičně, jakoby tam hledali bezpečný úkryt.

,,Co je to sakra za blbý fórky?! Přece není Halloween!''

,,Teroristický útok!''

Všude vládla panika a chaos.

,,Hayley! Jsi v pořádku?'' Za mnou se ozvaly dva hlasy. Aaron i Andre byli stále naživu, oba měli potrhané oblečení a na sobě už dost krve. Doufala jsem, že ne všechna patří jim samotným.

,,Zadní vchod je zabarikádovaný. Bohužel… už je pár obětí… Ti, kteří to nestihli… utéct. Ostatní už jsou vevnitř.''

,,Neexistuje nějaká šance, jak to zastavit? Nezničíme je všechny, je jich moc!''

,,Nezískal jsem to, přišli si pro mě… Vzdal bych se jim, ale oni budou stejně chtít i tebe.'' Andre zavrtěl hlavou. Podívala jsem se směrem ke dveřím a zděsila se. Začali totiž pomalu praskat. Zkrz škvíry začali strkat kostnaté pařáty. A pak sklo puklo a s hlasitým třeskem se vysypalo na podlahu.

,,Do hajzlu!'' Jedna ze stvůr se opět vrhla na mě a obdarovala mě dlouhým krvácejícím drápancem přes celou ruku. Strašně to štípalo a bolelo, naštěstí meč jsem držela v druhé ruce. Jednomu jsem usekla hlavu, jenže jsem si nevšimla druhého. Vzápětí jsem na noze ucítila ostré tesáky, které se mi zakously snad až na kost. Meč jsem upustila a s výkřikem padla na kolena. Andre byl na druhém konci chodby a monstrum bylo čím dál blíž ke mně. A nejen jeden z nich. Začalo jich ke mně lézt víc a všem od rozšklebených úst odkapávala nějaká tekutina.

,,Hayley, ne!'' Ohlédla jsem se za výkřikem. Aaron stál taky poměrně daleko ode mě. Mezi ním a mnou byly nestvůry přibližující se ke mně. Nemyslela jsem, že by se ke mně mohl tak rychle dostat. On se ale podíval k zemi, kolem něj jakoby se objevili vibrace a pak se podlaha roztříštila. Všechny démony to tak odhodilo a praskání se zastavilo až u mě, kde skončilo. Aaron sám vypadal překvapeně nad tím, co právě udělal. Rychle jsem se zvedla a co nejrychleji, co mi zraněná noha dovolovala, jsem utíkala ke schodům. Ve chvíli, kdy jsem nejspíš měla umřít mě totiž něco napadlo. Naše škola byla stará, až na pár částí, jako plastové dveře nebo okna. Ale uvědomila jsem si, že v posledním patře visí na zdi kříž. Nebyl nijak velký, ani nevím, z jakého byl materiálu. Vždycky jsem si myslela, že je to výtvor nějakého ze studentů. To mi teď bylo jedno. Utíkala jsem nahoru po schodech, noha mi silně krvácela a bolest vystřelovala až k pasu. Meč už jsem znovu pěvně svírala v rukách, věděla jsem, že půjdou za mnou. V mezipatře jsem málem zakopla o bezvládné tělo. Žaludek se mi obrátil vzhůru nohama, když jsem zjistila, že to můj spolužák Thomas Crake. Hodný kluk, co dával všem opsat úkoly. Teď měl obrovskou řeznou ránu přes hruď a kolem sebe kaluž krve. Potlačila jsem hysterický brek a klopýtala dál. Doufala jsem, že to stihnu, než bude celá škola pozabíjená.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ryuu L  ^^ Ryuu L ^^ | Web | 7. listopadu 2012 v 19:05 | Reagovat

oooh! *3* to absolútne nevadí :D ja som rada za každú poviedku čo sem dáš, takže :D či už dopíšeš toto alebo tamto... stojí to za to! <3

2 Diza Elstron Hitsunaki Diza Elstron Hitsunaki | Web | 7. listopadu 2012 v 20:33 | Reagovat

néééééééééé spam -.-

3 Jitřenka Jitřenka | Web | 8. listopadu 2012 v 21:25 | Reagovat

Tak to je boží!:)Nemůžu se dočkat jak to dopadne!

4 Lucy Lucy | Web | 9. listopadu 2012 v 12:33 | Reagovat

Ahoj, spriatelíš? :-) máš super blog

5 Yunho-chan Yunho-chan | Web | 10. listopadu 2012 v 14:48 | Reagovat

8No áno normálen si tu musím zaspievať že tuje daľšia dokonalá povietka no super idem nato .) ;-)

6 Elfel Elfel | Web | 11. listopadu 2012 v 9:52 | Reagovat

Tak už tušíš, co ti napíšu, co? :-D :-D

Náhodou mě se to moc líbilo! Občas bych něco přidal, aby to bylo víc napínavý, ale zase moje nápady jsou křečovité a kýčovité, takže tohle je luxusní. Když se mi zdá něco přehnané, začne mě opravdu tak divně svrbět hřbet nebo spíš mi divně běhat mráz po zádech... Ale teď nic, takže fakt super!!!! :-))))) A s tím hřbetem si nedělám srandu! :-D

7 Kesie-chan Kesie-chan | 19. listopadu 2012 v 20:59 | Reagovat

Bože musim číst dál je  to strašně napínavý!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama