Přežít I.

16. srpna 2012 v 18:00 | Hikari - san |  Přežít
První seznamovací kapitolka :)





Nános make-upu a líčidel mě už skoro tížil. Přesto jsem na řasy nanesla další vrstvu řasenky. Jenže zmalovaná jako čert jsem musela být kvůli práci, ne kvůli sobě.

Jmenuju se Grace Thermsová, věk - dvacet jedna let, práce - tanečnice u tyče v tom snad nejhorším baru ve městě. Na druhou stranu hnusná práce, taky práce. Peněz za ní není moc, ale na nájem miniaturní garsonky, o kterou se navíc dělím se svou spolubydlící, to naštěstí stačí. Co se rodiny týče, žádnou nemám. Rodiče, nebo spíš ti lidé, co se o mě chvíli starali, byli feťáci a navíc zloději… co já vím, všeho možnýho. Hlavně aut. No a tak se jim to jednoho dne nevyplatilo a zastřelili je. Pamatuju si ten den úplně přesně. Nechali mě doma samotnou, jako vždycky, když šli krást. Po pár hodinách u nás zazvonili fízlové. Hned jsem věděla, že se něco stalo. Ale neměli jsme spolu žádný vztah. Pořádně se o mě starali tak do mých šesti let. Pak mi vařila a prala jediná babička, kterou jsem měla z matčiny strany. Jenže ta pak naneštěstí taky zemřela. Mám pocit, že matička chvíli i šlapala, ale tomu se já chci vyhnout. Pouze tancuju a oplzlí chlapce na mě vejraj a slintaj při tom. Ale sahat nesmí. Rodiče zabili, když mi bylo asi patnáct. Byla jsem v děcáku, kde nám nervní vychovatelky dávaly hnusný jídla a tělesný tresty. Strávit tam šest let byl vážně zážitek… A největší paráda byla, když mě po dosažení plnoletosti vykopli ze dne na den na ulici. Hlavně že mě naši pojmenovali Grace. Znamená to něco jako milost. Asi to nebude milost pro mě, možná chtěli, aby to jednoho dne přineslo milost jim.

Pak jsem naštěstí sehnala práci tanečnice. Když jsem byla plnoletá, měla jsem dveře otevřené v hodně podnicích, ale jelikož byl jeden horší, než druhý, nebylo moc z čeho vybírat. Stejně si myslím, že by mě přijali i kdybych plnoletá nebyla. Potřebovali náhradu za bývalou pracovnici, kterou zavraždili. Ano, je to opravdu závidění hodná práce. Obzvlášť, když vás někdo odpráskne, poldové to skoro ani neřeší, protože jedný kurvy přece škoda není.

Přes krátké šatičky, síťované silonky a latexové kozačky jsem natáhla červený kabát. Přece jen jsem do práce chtěla dojít a zase se vrátit a ne se nechat znásilnit někde v podchodu. Takhle jsem vypadala celkem normálně.

V šatně jsem ze sebe sundala všechno, co mě ''až příliš zakrývalo'', jak s oblibou říkala šéfka. Na sobě jsem teď měla jen černý krajkový korzet, kalhotky stejné barvy, podvazky, vysoké boty. Černé vlasy jsem nechala rozpuštěné.

,,Dělej, tyč je volná, zákazníci čekaj! Hejbni sebou!'' Šťouchla do mě Camilla, šéfová. Byla už starší, stejně zmalovaná jako většina pracujících, ale vděčila jsem jí za to, že mě sem vzala. Takže jsem sebou radši pohnula. Pusu jsem ještě přetřela tmavou rtěnkou a vykročila na podium.


Odpusťte pravopisné chyby :)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Diza Elstron Hitsunaki Diza Elstron Hitsunaki | 17. srpna 2012 v 10:44 | Reagovat

A dočkáme se tam třeba takyy nějakého miloostného vztahu? *///* Ps:Dokonalé-jsi bůh kámo :DD

2 DirtyFoxx DirtyFoxx | Web | 17. srpna 2012 v 15:21 | Reagovat

Zaujímavá časť o.o po pravde som nečakala, že tak rýchlo ju napíšeš :D

3 Ryuu L  ^^ Ryuu L ^^ | Web | 19. srpna 2012 v 15:37 | Reagovat

geeeeeeee?!
geniálne!... okamžite utekám na ďalšiu kapitolu! :)

4 Kesie-chan Kesie-chan | 19. srpna 2012 v 23:06 | Reagovat

Superrr :D jdu se mrknout po dalším dílu jestli nějaký je :D

5 Elfel Elfel | 28. srpna 2012 v 12:39 | Reagovat

Takové...zvláštní první dojmy. Jen mi přijde, že až moc se tam zabíjí :-D Mohla jsi dát třeba nějakou dopravní nehodu, nebo tak něco :D Ale jinak... zajímavé ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama