3Days - poslední část

30. srpna 2012 v 18:30 | Hikari - san |  3Days
Když si to shrneme, takhle povídka vůbec nebyla plánovaná a původně to měla být jednorázovka :D nakonec má sedm částí :D
Taky je to první kapitolovka o více jak dvou částech, která je dopsaná !!! Juhůů, čekám gratulace :D
Ale bude mi docela chybět, příběh těhle dvou se mi pak celkem zalíbil... doufám, že vám taky :) užijte si poslední kapitolku :))





Claude se pokusil vstát, ale lokty ho neudržely a tak znovu klesnul do peřin. Pomalu jsem přistupoval k posteli. Stále jsem úplně nechápal, o co tady jde. Jediné, co mi tak nějak docházelo bylo to, že jsem dostal pravděpodobně prášky na spaní a v tuhle chvíli jsem měl snít místo toho, abych ho tady sledoval v agonii.

,,N-ne! Nechoď sem! Nechci, abys to viděl!'' Nejspíš se mu i špatně mluvilo. Za každým slovem se musel nadechnout. Sedl jsem si na kraj postele.

,,Co je ti?'' Teď mi to přece musí říct.

,,Umírám. To mi je. Už asi půl roku se postupně rozpadám na kousky. A všem je to úplně jedno!'' Ztěžka oddechl.

,,Dozvěděl jsem se to asi před rokem. Už od začátku jsem věděl, že se nevyléčím. Neměl jsem na to peníze. A střechu nad hlavou jsem prodat nemohl,'' Claude vypadal, že mluví spíš sám se sebou, než že by něco vysvětloval mě, ,,z práce mě vyhodili. Pamatuješ si to?'' Podíval se na mě těma svýma šílenýma očima.

,,O čem to mluvíš?'' Zbystřil jsem.

,,Takže jsem měl pravdu. Tys mě nikdy nezaregistroval ani koutkem oka, že? Vždycky jsi byl zahleděný do sebe. A lidi na nižších pracovních pozicích tě nezajímají vůbec, viď? Chodili jsme kolem sebe dva roky každý den.'' Jeho slova mě bodla jako nůž. Myslí mi proběhl obraz pracoviště, kanceláří a úzké chodbičky mezi nimi. Černovlasý mladík nosící desky sem a tam. Jen takový poskok výše postavených pracující. Do hajzlu. Jak je možné, že jsem ho nepoznal….? Jasně, protože jsem byl zahleděný do sebe. Moc zaneprázdněný na to, abych si všímal někoho takového.

Snažil jsem se nedát na sobě vědět šok, on to ale přesto poznal.

,,Vzpomněl sis?'' Ušklíbl se.

,,Tak dlouho… dlouho jsem tě chtěl…'' rozkašlal se. Tyhle slova už jsem jednou slyšel.

,,Proto jsi mě zatáhl sem a držel mě tu?! To je tvůj důkaz lásky?!'' Už jsem se neudržel a vyjel na něj.

On se zase jen pousmál tím svým úsměvem šelmy lovící svou kořist.

,,Byl jsem na pokraji smrti… A nechtěl jsem z tohohle světa odejít bez toho, abych se dotkl tvého úžasného těla… Jenže tady mi to trochu zkomplikovala moje… ehm… nemoc. V tuhle chvíli mi zbývá tak pár minut…,'' další těžký nádech, ,,ale nechtěl jsem abys to viděl. Jak mě to sužuje a užírá. Když se to začalo zhoršovat, musel jsem tě nějak šikovně odstavit. Abys byl chvíli mimo… mimo dění. Tak jsem trochu poničil vanu, aby byla nakřáplá a střepy a ostré úlomky trčely ven. Ty ses o ně pořezal a já ti tak mohl dát uspávací léky. Spal jsi asi dva dny.'' Opět jsem asi pět vteřin nebyl schopen slova.

,,Říkal jsi, že to bylo pár hodin!''

,,Musel jsem tě udržet v absolutní nevědomosti o čase. Dnes jsi se měl za pár hodin probudit a zjistit, že tvůj věznitel… tě už nebude mučit. I když si myslím, že se ti to docela líbilo,'' uchechtl se.

,,Proč myslíš, že umřeš?''

,,Mám leukémii. Nemoc krve.'' Odevzdaně se usmál a znovu svůj pohled upřel ke stropu. Zvedl jsem se a ustupoval od postele. Nemohl jsem uvěřit tomu, co jsem teď právě vyslechl. Všechno to měl promyšlené do detailu. A přesto jsem pocítil bodnutí lítosti. Díval jsem se na něj. Kdysi byl možná hodný a upřímný, nemoc ho ale úplně zničila. Claude po chvilce zavřel oči. Pak vydechl a už se znovu nenadechl. Stál jsem jako přimrazený k zemi. Až rána rozkopnutých dveří mě trochu probrala z tranzu.

,,Pane, jste v pořádku?'' Policista v béžové košili mě chytl za ruku.

,,Není vám nic? Pojďte, tudy ven… Postarejte se o toho druhého…''

* * *

,,No jo, představ si, že umřel ten kluk, co tady pracoval asi dva roky… Dělal jen takovýho poskoka… No, měl prej leukemii nebo co… Když ho našli, byl tam s ním ještě jeden…''

,,Jak to víš?''

,,Ále, známej je polda… Toho druhýho kluka už pár dní pohřešovali, ale prej ho tam nikdo nedržel a nevěznil, prej tam byl… co já vím, asi na přátelský návštěvě a hostitel zrovna zaklepal bačkorama…''

Oba muži se rozřehtali. Taky jsem se musel pousmát a jít zavřít pootevřené dveře kanceláře, abych mohl dál pracovat a přemýšlet nad tím, co se vlastně za poslední týden stalo…
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Koko-chan Koko-chan | E-mail | Web | 30. srpna 2012 v 18:59 | Reagovat

*///* tak tohle jsem... nečekala... A gratuluju :DDDD a doufám, že teď napíšeš ultra-zvrhlou povídku!! :D

2 Diza Elstron Hitsunaki Diza Elstron Hitsunaki | 30. srpna 2012 v 19:21 | Reagovat

Proč to skončilo tak smutně?!*^* Proč?!T_T  Ale jinak to je dokonalá povídka!*///////////* Prostě úžasná!*-*

3 Diza Elstron Hitsunaki Diza Elstron Hitsunaki | 31. srpna 2012 v 9:08 | Reagovat

už se na ni strašně těším,arigato Hikari-san'*-*

4 Yunho-chan Yunho-chan | Web | 31. srpna 2012 v 15:03 | Reagovat

tak ja tieš mislím že to bola bomba povietka a mňe nevadil ten smutný koniec vlastne mňe sa to páčilo :)

5 Furiku\Baka-chan♥ Furiku\Baka-chan♥ | 31. srpna 2012 v 15:25 | Reagovat

Juuu!!! to byla užásný!! *-* ,,ale tak smutný to bejt nemuselo" :'(* :DD !!Gartulece samozdřejmě! :D :-D

6 Kesie-chan Kesie-chan | 31. srpna 2012 v 19:15 | Reagovat

To bylo tak úžasný a přitom tak moc smutný... nádherná povídka. Někdy si ji určitě přečtu celou znova ! :) a Jinak OBROVSKÁ GRATULACE k ukončené tak moc super povídce ! :3

7 Elfel Elfel | Web | 5. září 2012 v 13:34 | Reagovat

Moc hezké :-) Krásné ! :-)))) Ale co bych od tebe očekával, že? ;-)

8 Sasanka-chan Sasanka-chan | Web | 5. března 2013 v 18:10 | Reagovat

Páááni! Jashin-sama! *.* Přečetla jsem všechny kapitoly jedním dechem, no prostě...úžasný. Jen škoda, že nakonec umřel. :( Se mi strašně líbí, na tom obrázku k povídce vypadá úžasně! :33 :D Víc takových povídek!

9 shiki-kiki shiki-kiki | Web | 12. května 2013 v 18:38 | Reagovat

Hezkej, ale poměrně smutnej (konec) příběh :D moc se mi líbil :D ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama