Dávno po smrti V.

21. července 2012 v 10:00 | Hikari - san |  Dávno po smrti




Nenávidím ho. Jsem si tím úplně jistá. Nesnáším ho. Kdo by ho mohl mít rád? Já teda určitě ne!

Zaklapla jsem knížku, kterou jsem stejně nečetla a převalila se na bok. Celý víkend si snažím namluvit, že Andreho nesnáším, ale to, že celý týden nebyl ve škole mě pěkně štve.

Další věc, která mě poměrně užírá je taky to, že se nemám komu vypovídat. Mamka má starostí dost, nechci jí kazit šťastné manželství. Táta skoro nikdy není doma a Liz je příliš… příliš lehkomyslná. Asi by mě ani nepochopila.

Podívala jsem se na hodiny na nočním stolku. Už je zase devět hodin večer. Táta odjel asi před hodinou takže jsem zase zůstala sama s myšlenkami na toho největšího idiota, do kterého se nejspíš začínám zamilovávat. Ještě před půlhodinou jsem se chtěla pustit do našeho ''společného'' projektu, teď už ale jen mžourám a zívám. Ještě dvacet minut mi zabrala večerní hygiena a pak už jsem se jen propadla do snění, přičemž jsem doufala, že ne o Andrem…


O půl noci mě vzbudily rány dolním patře. Vypotácela jsem se z postele a v první vteřině se otřásla chladem. Krátká košile mě moc nezahřála. Ještě otupělá náhlým probuzením jsem se plahočila po schodech dolů do kuchyně. Přesně jsem nevěděla, co za zvuky jsem slyšela, ale příliš příjemné nebyly. Prošla jsem všechny místnosti a nakonec jsem usoudila, že hluk vydávalo nejspíš otevřené okno v kuchyni. Zavřela jsem ho a chtěla se vydat zpátky do svého pokoje. Samotné v našem domě uprostřed v noci ve tmě mi moc dobře nebylo. Jenže když jsem byla na prvním schodě, zase jsem uslyšela bouchnutí, tentokrát od vchodových dveří. Jako kdyby po verandě někdo chodil. Pomalu jsem se tedy vydala ke dveřím, teď už opravdu vystrašená. S tlukoucím srdcem jsem položila dlaň na kliku a s očima vytřeštěnýma hrůzou jsem prudce otevřela. Ten pocit úlevy, který se dostavil po tom, co jsem zjistila, že venku opravdu nikdo nestojí, ani se neschovává za rohem domu se ani nedá popsat. Vydechla jsem a zavřela dveře. Když jsem se ale otočila zpátky do chodby, polila mě neskutečná hrůza. Nemohla jsem se pohnout děsem. Po zádech mi stékala kapka ledového potu. Stál tam. Stál tam a díval se přímo na mě. V oteklých vodnatých očích orámovaných tmavomodrými kruhy měl napůl šílený výraz a propadlé tváře naprosto bez barvy. Andre stál necelé dva metry ode mě. Na sobě měl jakési potrhané špinavé a zakrvácené oblečení a z rozseklého rtu mu také vytékal pramínek krve. Neměla jsem ani sílu zaobírat se tím, jak se sem dostal. Jen jsem stála, téměř děsem a strachem nedýchající. Přála jsem si aby odešel, zoufale jsem po tom toužila. Ten jeho výraz v očích mě doháněl k šílenství. Jenže on se začal přibližovat. Pomalu sunul nohy v odrbaných džínách po podlaze, jako kdyby se měl při každém kroku složit. Chtěla jsem couvnout, ale třes v nohách mi to nedovolil. Když už byl jen már centimetrů daleko ode mě. Neudržela jsem slzy hrůzy a strachu. Naklonil se ke mně a já na krku citila nejdřív jeho ledový dech a pak i stejně studené rty.

,,Prosím… neubližuj mi…'' podařilo se mi mezi tichými vzlyky promluvit.

Na okamžik mi rukou sevřel paži, pak mě pustil a odtáhl se ode mě. Ještě jednou se na mě podíval mdlím výrazem, potom otevřel dveře a odešel. Ještě minutu jsem zůstala stát a vytřeštěnýma očima jsem zírala do prázdna. Když jsem se vzpamatovala, šílená tím, co jsem právě zažila jsem klopýtala po schodech do koupelny. Podívala jsem se do zrcadla. Měla jsem nateklé uslzené červené oči a na krku i ruce otisky krve. S dalším návalem pláče jsem je drhla až do dvou do rána. Teď už jsem si byla jistá, že ani první Andreho zjevení se v mém pokoji nebyl jen sen…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kesie-chan Kesie-chan | 21. července 2012 v 22:57 | Reagovat

Ouuuu... SUPER ! :D Pokračko! Pokračko! *skanduje s očekáváním a rozbušeným srdcem* Maximalně úžasný *.* tak trochu jsem to čekala ,ale stejně.. božský x) koukej rychle udělat další díl nebo se zblázním ! :-D :D

2 Elfel :) Elfel :) | Web | 21. července 2012 v 23:16 | Reagovat

Jsem rád, že se ti ta povídka tak moc líbí. :-) Ale ten konec jsem vzal opravdu až moc zhurta a zdá se to takové....divné. Ale uvidíš sama.

3 Elfel :) Elfel :) | Web | 22. července 2012 v 21:58 | Reagovat

:D Jáá víím, koho by zajímaly fleky od sperma, že...to byl jen detail :DDD...
Jsem moc rád, že se ti to líbilo. Podle mě ten Itachi a Sasuke byla povídka, kde jsem popsal sex asi nejvíce :D, ale takhle chci počít celou novou (budoucí) povídku. :D  Děsně se na ní těšííííím!!!

4 Elfel :) Elfel :) | Web | 22. července 2012 v 21:59 | Reagovat

PS: MOC TI DĚKUJU!!!!

5 Elfel :) Elfel :) | Web | 22. července 2012 v 22:29 | Reagovat

To budu psát, až dopíšu povídku Život R. Aika. :-) Ten Itachi a Sasuke jsem napsal jen jako výlev. :D To takhle jako ty píšeš ty jednorázovky, tak takhle budou  tamty se Sasukem a Itachim. To co bude následovat...muhahahaha :D :D Ale nevím no, mám dva zcela odlišné nápady. Buď s námětem ve sředověku (ale tam by bylo i čarodějnictví a nakonec by je možná upálili, jelikož budou považovat homosexualismus za posednutím ďáblem :D) a nebo normální novověk..přítomnost.

6 Elfel :) Elfel :) | Web | 23. července 2012 v 21:12 | Reagovat

:DDDD Nebooj, nakonec teda snad ne ;D
Hele, ale děkuji za tvůj zájem o náš blog :DDDD

No, potřebuju radu ... mám tu budoucí yaoi povídku napsat v tom středověku, nebo v přítomnosti? :( jááá nevííííííím

7 Elfel :) Elfel :) | Web | 23. července 2012 v 21:38 | Reagovat

Okej, stejně proto mám více nápadů :DDDDDD A to především... ty víš co ;DD

Díky :* :D

8 Elfel :) Elfel :) | Web | 23. července 2012 v 21:58 | Reagovat

Ou jéééé!! :D
ADD ME ON SKYPE, porfavoooor :D
skype jméno: ondry-shi
Jako fotku tam mám takové modlící se kotě :D

9 Elfel :) Elfel :) | Web | 23. července 2012 v 22:05 | Reagovat

Hele, já že si přečtu teda aspoň ten konec této kapitoly a nakonec jsem si ji přečetl celou... úplně jsem to viděl, zcela jsem se do toho ponořil a neuvěřil jsem vlastním ospalým očím, že řádek přeskočily jenom jednou! Prostě to kopírovaly do mozku a ten to hltal, chtěl a chce víc! Tak honem další kapitolu :D. (Nezlob se, že si předchozí teď nepřečtu, bolí mě oči, mám chuť vraždit a skočím teda na minecraft (kde mi ty zelené kurvy co vybouchnou, když se tě dotknou) ničej mapůůůů :DDD

10 Lůca Lůca | Web | 8. července 2013 v 13:15 | Reagovat

O.o tak to je hodně zajímavý >/////< ten Andre je tak k sežrání <3 já bejt jí tak ani nevylejzam z pokoje a zamknu se tam *ano jsem hroznej posera :D*

11 Amy Amy | Web | 11. srpna 2013 v 10:37 | Reagovat

Andre pôsobí vážne príťažlivo,škoda že niekto taký neexistuje aj v mojej škole :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama